Transpozice:
originál
1.
Zas mi říkal, že má něco pro mě
a to něco, to prý láska je.
Já však nechci žádnou lásku v domě, jé
přináší jen žal a výdaje.
Mám proti lásce boty,
ty chrání paní svou,
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.
2.
Žiju sama díky těmto botám,
žiju sama zásluhou těch bot.
Často sice kluků hlavy motám, jé
k botám ale city nejsou vhod.
V těch botách ráda šlapu,
zvlášť po lásce nás dvou,
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.
3.
Tyhle boty nosím někde v duši,
někde v duši, ne však na nohou.
Jsou tam dole, kde mi srdce buší, jé
od bušení mu však pomohou.
V těch botách ráda šlapu,
a to se mi prý mstí,
když v těch botách jdu
a tak si šlapu po štěstí.