1. V naší m kuchyn tloukly st hodin
dlouhých d l na stěn
a můj děda řadu l vstával r přesně v p
sám je n k
Byly koupeny v den, kdy byl d naroz
vždycky rád poslouch jejich hl
život se d v l a d l je jen kr č
R: Kr rok z rok dědečkovým ž
jednou ráno zůstal sp život m svůj pevný ř
to snad z k z n
2. Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet,
černý vlas, ctihodné šediny,
člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak,
ať ho ženou roky nebo vteřiny.
Přitom rok od roku tikaly mu do kroku
hodiny, které měl tolik rád,
život se dal v let, za devadesát let náhle zůstal stát.
R:
3. Po té noci ledové přišlo jitro zářivé,
domem zní zase pláč dítěte,
to náš nový syn způsobem obvyklým
říká nám, že je rád na světě.
V naši malé kuchyni visí nové hodiny
místo těch, které jsou teď ve smetí,
začaly, tik-tak, vesele počítat nové století.
R: Budou kráčet rok za rokem celým naším životem
a svým hlasem budou nás varovat, co umí čas,
když se rozletí.