Zloději života
Transpozice:
originál
Maminka mu řekla všechno o světě a o životě jaký je zlý a jak ho před ním ochrá ní, visel jí na rtech V malém bytě u nádraží, sektorový nábytek, pár flanelových košil, ve skříni falešný tatínkovo parteDo školy chodili jen spolu, vodila ho za ruku až do osmé třídy, těch pár kroků přes dva bloky, to bylo smíchuAle já se fakt nesmál, ani potichuMezihra : Pečlivě mu vybírala kamarády, většinou byli zlí a většinou víckrát nepřišliAle já uměl lhát a tak jsem strávil neskutečné supr hodiny u gramofonu, v jeho pokoji, na jeho židliHudba tiše hrála, já byl zachráněn a spasen a on se už tehdy začal připravovat ke skokuZa prosklenýma zamčenýma dveřma byla vidět její temná postava a bylo slyšet šourání jejích kroků Zloději životazloději životazloději životazloději životaPak jsme se nějak ztratili a já ho spatřil po dvaceti letech, jak se vleče zlitý městem, raději jsem přešel na druhou stranuA často na něj myslím, když se v noci budím, když nemůžu spát, když se převaluju ze strany na stranu, časně k ránuNa pohřeb jsem mu nešel, žádnej neměl jenom maminka se sama vyhřívala v obřadní síni a zřízenec se divil - v 6 ráno, jen vy a nikdo jiný?!Zloději života(zloději života) 6x