Transpozice:
originál
Sloka
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
zmizela jako laň u lesa v remízku,
v očích mi zbylo jen p ár žlutých penízků.
Sloka
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, cht ěl jsem jí zazpívat.
Refrén
O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit n ejde se
o lásce, o zradě, o světě
a o všech lidech, co kd y žili na téhle pl anetě.
Sloka
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď n eseme na bedrech.
Sloka
Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí v esmírem putuje.
Mezihra
Na na na ...
    
Sloka
Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, cht ěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla c elého donaha.
Sloka
Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
my už tu nebudem, ale j iný jí zazpívá.
Refrén
O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit n ejde se
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o n ás a kome tě ...