Proklínám
Transpozice:
originál
Prázdnej byt je jako past
kde růže uvad no u
Potisíci čtu tvuj dopis
na rozlouče nou
Píšeš že odcházíš,
když den se s nocí stří dá
Vodu z vína udělá kdo dobře nehlí dá. Píšeš:
®: Proklí nám.
Ty tvoje ústa proklí nám
Tvoje oči ledo vý.
V srdci jen sníh
sám a sám.
Ať nikdy úsvit nespat říš
Na ústa mříž. Oči oslep nou
Ať do smrti seš sám.
Tvoje oči jsou jak stín.
A tvář den když se stmí vá
Stromy rostou čím dál výš,
a pak je čeká pád.
Sám s hlavou skloněnou
všechny lásky budou zdá ní
Po tisíci čtu tvůj dopis
na rozlouče nou. Píšeš:
®